Cesta ke splněnému snu … ♥

Cesta k mému splněnému snu, byla plná překážek. Ani zdaleka nebyla růžová a jednoduchá. Prošla jsem si cennými lekcemi, které mě zocelily. Musela jsem si projít peklem, abych se dostala na místo, kde jsem dnes. 🙂 

Nikdy nepřestávejte věřit svým snům. Cesta může být trnitá a plná překážek. Vnitřní síla, odhodlání a skutečná touha, která vychází ze srdíčka, Vás dovede vždy do cíle. Můžete si splnit i svá nejtajnější přání, vykročte z davu a vyjděte vstříc ke hvězdám. Jsem snílek, ale také umím stát pevně nohama na zemi. Věřím svým snům a plním si jeden po druhém. 🙂

Život má každý z nás ve svých rukou, jak sním naložíme je na nás. Žijeme přece jen jednou. Jsme tady každý sám za sebe z nějakého prostého důvodu. Máme pochopit určité lekce a vážit si mnohem více svého života.

Každý z Vás má právo být šťastný a splnit si vše po čem touží.  Zvedněte se a jděte svému štěstí naproti. 

Jak jsem našla své životní poslání? 

Vše začalo obyčejným dnem, jako každý jiný. Pamatuji si, že mi nebylo vůbec dobře od žaludku. Jakoby mi chtěl říct: Máš to, co jsi chtěla. Jak mě krmíš a čím mě zaplácneš, ti vracím zpátky. Silné bolesti trvaly necelý týden a byly opravdu vyčerpávající. Ostrá bolest mi vystřelovala do všech částí břicha. Trpěla jsem více, než jsem si byla sama schopná připustit.

Slzy mi tekly po kapkách po celé tváři, nechtěla jsem po zbytek svého života, žít v těle, které nefunguje jak má. Chvíle, kdy jsem si konečně uvědomila, jak moc špatně jsem zacházela se svým tělem. Ubližovala jsem sama sobě.

Své zdraví jsem brala na lehkou váhu, zaplácla jsem tělo vším možným, co mi přišlo pod ruku. Nedomyslela následky. 

Říká se, že člověk občas musí spadnout na úplné dno, aby si začal více vážit sebe a svého zdraví. Necítila jsem se dobře po psychické ani po fyzické stránce. Chtěla jsem dále žít v těle, které trpělo? Ne. V hlavě mi blikala červená kontrolka s názvem STOP. Můj druhý hlas mi říkal: Kateřino, opravdu máš v plánu po zbytek svého života trávit dny a měsíce v těle, které ti dává najevo, že něco není v pořádku? 

Moje stravovací návyky a celková životospráva byla do nebe volající. Stačil malý kousíček a mohla jsem dopadnout i hůř. Zpětně si uvědomuji, jak moc jsem na špatnou životosprávu dojela. Řeknu Vám, že trpět hlady, držet nesmyslné diety, jíst tučná jídla, každý večer tzv. vybílit ledničku a konzumovat přemíru alkoholu, nestojí za to.

Vystavovala jsem sama sebe každodennímu riziku. Byla jsem unavená, bez energie, a neuměla jsem odpočívat. Důsledkem toho všeho, se objeví zdravotní problém. Přijde to, jako blesk z čistého nebe. Nedá se říctjestli dnes, nebo za půl roku či dokonce za 10 let. Ohlédnete se zpátky a řeknete si, že si za to přece můžete sami. Protože jen Vy žijete ve svém vlastním těle. A jen Vy moc dobře víte, jakými nesmysly a škodlivinami své tělo zaplácnete. 🙂

Nežila jsem, ale přežívala jsem každou sekundu svého života. Plnila jsem očekávání druhých. Velice snadno jsem zapomínala sama na sebe. Radost ze života a energie mi ubývala rychle. Svoje sny a přání jsem odložila na poslední kolej. Najednou jsem se ocitla na mrtvém bodu. Neposunovala jsem se dopředu, ale jednoduše jsem stagnovala na místě. 

Uvědomila jsem si, že pokud chci být šťastná, je potřeba ve svém životě najít nový směr. 

Práce mně už nenaplňovala, nedokázala jsem si představit, že v ní strávím celý svůj život. Kladla jsem si otázku: Proč bych měla zůstávat na místě, kde nejsem šťastná? Plnit sen někoho jiného? 

Založila jsem si mapu svých přání a postupně si odškrtávám splněné sny. 🙂 Pocit, který hřeje u srdíčka, když víte, že jste si splnili, co jste sami chtěli. Uvěříte, že jen Vy jste strůjci svého osudu. Naleznete ve svém životě nový směr, to co vám dává křídla.

20171031_212139.jpg

Od mého dětství mám blízko k jídlu, vždy jsem si užívala chutě a pocity. které mi přineslo. Miluji jídlo téměř od miminka a to se nezměnilo dodnes.

K hladovění jsem se dostala přes nesmyslné diety, protože jsem byla přesvědčená, že tím zhubnu. Byl to obrovský omyl. Dieta mně naučila trpět nejen hlady, ale i po psychické stránce. Protože jsem si nemohla dopřát potraviny, které mám skutečně ráda. Později mi došlo, že na tom není přece nic pozitivního.

Dlouhodobý úspěch mi dieta nezaručila. Jakmile jsem se vrátila ke starému stravovacímu režimu, váha šla nahoru ještě mnohem víc. 

Výsledek?

Přibrala jsem ještě více, než když jsem zahájila dietu. Stálo mi to za to? Ne. A už bych do toho nešla.  

Začínala jsem se mnohem více zabývat stravou, a hlavně přemýšlet nad tím, co vlastně jím. Zjišťovala jsem o daných potravinách více informací a objevovala nové pro mně nepoznané. 

Psal se měsíc leden, jela jsem si zacvičit a v hlavě mi běžela myšlenka na výživové poradenství. Říkala jsem si, co tím můžu ztratit? Spíš naopak, jedině získat. A to spoustu informací o kterých se mi ani nezdálo. 

Na jaře roku 2017 pátého června, jsem zahájila s radostí kurz. Má touha vědět o výživě mnohem více byla obrovská. Mé srdce mi říkalo, že jsem na správné cestě. Jít do kurzu bylo rozhodnutí ze dne na den. Na nic jsem nečekala a šla jsem do toho po hlavě. 

A upřímně? Vůbec nelituji. Na své cestě jsem něco ztratila, ale mnoho získala. Zkušenosti a informace k nezaplacení, které mi už nikdo jiný nedá. 

Každé slovo v lekcích jsem hluboce hltala a nacházela souvislosti mezi jídlem, naši myslí a emocemi. Pochopila jsem, jak moc má strava vliv na náš osobní život. 

Zkuste se vcítit do malých dětí, kterým maminka nachystá pestrobarevnou svačinku, přidá k ní hezký ubrousek, obtiskne srdíčko a nebo smějícího smajlíka. Usmáli jste se? To je dobře, protože ve svačince je kousek Vás. I když jste v práci a Vaše dítko ve škole. 

Na vlastní kůži jsem poznala, že tělo i mysl jsou opravdu propojené.

Jakmile si řekneteže nedokážete zhubnout a budete jíst zdravě, úspěch nemusí přijít. A vy se budete trápit, protože děláte vše možné i nemožné, aby kila šla dolů. 

Víte proč? Protože uvažujete negativně a podkopáváte nohy sami sobě. Veškeré sebevětší snahy díky negativním myšlenkám, můžou být neúspěšné. 

Lidem v mém okolí radím myslet pozitivně, protože v tom je obrovská síla myšlenky.

Na co myslíme, to si do svého života přitahujeme.

Než přišla myšlenka na výživového poradce, dlouho předtím jsem hledala sama sebe. Abych našla ve svém životě něco, co mně bude naplňovat.

Člověk si musí něčím projít, aby objevil své životní poslání. Když se mně rodiče ptali jako 15 ti leté holky, co chci dělat ve svém životě, neměla jsem o tom ani páru. Byla jsem ztracená sama v sobě. Začínala jsem po maturitě na brigádě v obchodě s oblečením. Po půl roce jsem šla na brigádu do pekárny a ke stroji k automobilovým součástkám. Po dalším půl roku jsem pracovala jako asistentka v obchodě ve zdravotních potřebách. Moje poslední práce byla recepční. Když si všimnete, postupnými krůčky jsem se dostala výš a hlavně k mému životnímu poslání. Začínala jsem prakticky od nuly. 

Dnes jsem vděčná, za to, čím jsem si prošla. Získala jsem zkušenosti, díky kterým jsem se posunula dál. Uvědomila jsem si, čemu se chci věnovat a kam svůj života směřovat. Naučila jsem se, to co potřebuji pro svůj osobní a pracovní rozvoj. 

Jsem šťastná, že jsem se dostala k výživě. Na místo, kde cítím, že to má velký smysl. A přináší mi radost po všech stránkách. Kurzem jsem získala nejen spoustů informací, ale i nový pohled na člověka jako celek. Vzdělávám se stále dál.  

Kurz jsem absolvovala v délce šesti měsíců. Získala jsem plnohodnotné informace, které předávám hrdě dál.

Nedokázala jsem si představit, vyřadit z mého jídelníčku oblíbené jídla. Vyměnila jsem potraviny, které mi berou energii za vhodné a tělu prospěšné.

Dnes jsem na svůj životní styl pyšná. Žádná dieta mě nenaučila, to co zdravý životní styl.

Sama sebe si více vážím, našla jsem cestu k sebelásce a své tělo miluji nade vše. Můj přistup k životu je pozitivní. Jsem usměvavý člověk, co nemá zapotřebí po někom řvát, nebo někoho o něčem přesvědčovat. 

Jestliže chcete, můžete se vždy posunout ve svém životě někam dál. Pokud nechcete zůstaňte tam, kde jste. Řídím se heslem, že buď chci a nebo nechi. Slovo CHCI a NECHCI má pro mně obrovskou moc. O ničem jiném to není.

Můj život se otočil o 180 stupňů. Každé jídlo během dne si užívám, protože mu věnuji svůj čas a energii. Jídlo nachystané s láskou, jím očima. 🙂 Přehodnotila jsem svůj žebříček hodnot.

Nepřišel den ani moment, že bych se chtěla na cestě za svým snem vzdát.

Minulost je zamnou. Jdu kupředu. 

I přes bolest dokážu vstát a jít bojovat. za to co chci.

Věřím, že jsme tím, čím si vybereme být.

Rada na závěr? 

Nezastavujte se a jděte na místo, kam Vás srdce táhne. Srdíčko neumí lhát, spíš naopak, ukáže Vám cestu. ♥

Katrin ♥
Miluji dobré jídlo, cestování a přináší mi radost když můžu někomu pomoct. :-)
Komentáře